- Funkční potraviny -
Pojem funkční potraviny je stále více citován v odborné i populárně naučné literatuře a pomalu se dostává do povědomí obyčejných konzumentů. Protože se jedná o poměrně mladou oblast zájmu, není snadné se v ní vyznat. Předkládáme stručné vodítko.
Proč funkční potraviny
Pravděpodobně nikdo nepochybuje o tom, že mezi výživou a zdravím existuje určitý vztah. Důvod k tomu je zcela prostý. Naše tělo je souborem mnoha miliónů vzájemně se ovlivňujících molekulárních systémů, které, aby mohly správně fungovat, potřebují dostat správný materiál. Odhaduje se, že potravou člověk získává asi půl milionu různých chemických sloučenin. Některé jsou škodlivé, některé neutrální a některé vyloženě příznivé, neboli funkční.
Co jsou funkční potraviny, terminologie & vymezení pojmů
Funkční potraviny jsou jakákoliv skutečné potravina (tedy nikoliv kapsle nebo prášky), která mají kromě výživové hodnoty i příznivý vliv na konzumentovo zdraví. Měly by se konzumovat poměrně často jako součást denní stravy, protože pozitivně ovlivňují některé pochody v organismu (zvýšení imunity, zpomalení stárnutí apod.). Pojem funkční potraviny (z angl. functional foods) tedy odkazuje na skutečnost, že jím označené produkty poskytují něco víc, než samotné živiny, že účelně podporují fyziologické funkce našeho organismu.
Boom ve výzkumu a vývoji funkčních potravin zpočátku vedl ke zmatku v terminologii. Mimo dnes již zaběhnuté sousloví "funkční potraviny" se objevily různé termíny (medifoods, therapeutic foods, foods for special healt use apod.), které v samotném názvu obsahovaly velký nedostatek, a sice tichý předpoklad, že se jedná o produkty schopné léčit nemoci. To je ale výsadou léků, nikoliv funkčních potravin. Ty slouží především jako cílená prevence proti vzniku určitých nemocí, k nimž má daný konzument zvýšené předpoklady (genové zatížený, stresové prostředí apod.). Nutno ovšem podotknout, že ačkoliv funkční potraviny skutečně slouží jako kroky ke zdraví, velkou negativní zátěž a nezdravý životní styl (kouření, alkohol, stres, žádný pohyb apod.) samy o sobě vykompenzovat nemohou.
Vznik & vývoj funkčních potravin
Koncepce funkčních potravin vzniká začátkem 80. let 20. století v Japonsku. V tuto dobu dochází k výraznému posunu ve výživě obyvatelstva bohatých států, poprvé v historii jsme svědky plošnému nasycení prakticky všech obyvatel vyspělého světa. Daří se zajistit nejen kvantitativní, ale i kvalitativní stránku výživy. Dostatek potravin je pro všechny, u mnohých je patrný i výrazný nadbytek. Ponenáhlu vzrůstá procento klinicky obézních a i přes všechnu lékařskou péči se zvyšuje množství pacientů trpících civilizačními chorobami.
To nutně vede k otázce co dělat, abychom chorobách předcházeli, jídla máme dostatek, tak jaké vybrat, abychom byli zdraví? Zatímco v minulosti byl osvětový trend takový, že se upozorňovalo na látky zdraví škodlivé, situace se vlivem špatného zdravotního stavu lidstva změnila a stále více slyšíme o látkách zdraví prospěšných. Už víme, čeho je třeba se vyvarovat, teď nás zajímá, co je třeba jíst, abychom se cítili lépe.
Výroba funkčních potravin
Jednoduše řečeno, funkční potravinu získáme přidáním funkční složky do původní receptury, čímž změníme celkovou zdravotní prospěšnost. Nejčastější funkční složky (probiotika, různé druhy vlákniny či fytochemikálií) tvoří podstatnou část dnešních funkčních potravin. Funkční potraviny mohou ale vznikat i speciálním šlechtěním a v budoucnosti se předpokládá vysoká provázanost s genovým inženýrstvím a geneticky modifikovanými plodinami (GMO).
Legislativní otázka funkčních potravin
Protože výše zmíněný chaos v pojmosloví může velmi dobře posloužit zdatným obchodníkům, kteří ve funkčních potravinách ucítí šanci snadného zbohatnutí, je nutné poměrně rychle legislativně ukotvit a jednoznačně formulovat, co funkční potravina je a co není. To asi bude problém. Ačkoliv existují obecná kritéria, podle nichž se dá určit, zda potravina spadá mezi funkční či nikoliv, nejsou zatím právně deklarovaná a nedá se předpokládat, že by k tomu mělo brzy dojít.
Jednotná legislativa k funkčním potravinám chybí v celé Evropské unii, stejně jako ve většině jejích zemích. Česká republika není výjimkou. Je sice pravda, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce hlídá, aby nedošlo ke klamání spotřebitelů, regulační zásahy státu se však mohou jevit jako příliš slabé a zaostávat za čilými obchodníky. Podle britského časopisu Medical Journey mohou "funkční potraviny přinést velké zdravotní dobrodiní, nebo vyústit v novou etapu šarlatánství" a je nutnou úlohou státu, aby převážilo prvé nad druhým.
K tomu, aby byl spotřebitel věrohodně informován bude nutné zajistit takový legislativní rámec, který přesvědčivě prokáže svou serióznost (žádné obcházení) a zároveň zohlední požadavky konzumenta (jednotné a srozumitelné označení). V řadě případů se tak postup schvalování přiblíží dlouhým a nákladným zkouškám podobným jako v případě standardizace léků. To si budou moci dovolit pouze ekonomicky silné firmy a samozřejmě se to odrazí i do konečné ceny výrobků.
Stav trhu s funkčními potravinami
Vlajkovou lodí mezi všemi státy, co se funkčních potravin týče je Japonsko, v němž je nabídka funkčních potravin vůbec nejširší. Převládají kvašené výrobky a celkově velmi zdravá kuchyně pouze podporuje ideu funkčnosti. USA a Evropa se tendenčně přibližují, nicméně vyzkoumat skutečně aktuální stav trhu je nemožné. V České republice je výběr funkčních potravin omezen na několik skupin (zakysané mléčné výrobky, výrobky obohacené vlákninou, speciální rostlinné oleje či margaríny apod.) a na produkty z obchodů se zdravou výživou (alternativní plodiny, kvašené nápoje apod.). Obecný trend v nákupu zdravějších, funkčních produktů vzrůstá a dá se předpokládat, že bude pokračovat.