- Druhy potravin -
Potraviny se liší v závislosti na svém původu, nutričním složení, kalorické hodnotě i vhodnosti a prospěšnosti pro jedince. Vše, co přijímáme pocházejí buď z rostlinné nebo živočišné říše, přičemž v obecném povědomí převládá názor, že rostlinné potraviny jsou zdravější a prospěšnější.
Toto tvrzení je v určitém ohledu oprávněné, v určitém nikoliv. Existují skupiny potravin živočišného původu, které jsou zdraví výrazně prospěšné (kupř. ryby či kysané mléčné výrobky) a naopak existují rostlinné produkty s vyloženě nepříznivým zdravotním účinkem (kupř. kokosový či palmojádrový tuk).
Rostlinná strava vs. živočišná
To, že máme přirozenou tendenci obhajovat rostlinnou stravu jako zdravější, je dáno tím, že narozdíl od živočichů můžeme rostliny (či jejich části) konzumovat živé. Tím získáváme množství vitamínů, minerálů a fytochemikálií a velmi cenné enzymy.
Ty se sice nestanou součástí naší enzymové výbavy, protože je kyselé prostředí žaludku okamžitě rozloží, nicméně pomáhají trávení námi přijaté potravy a "šetří" tak enzymy naše vlastní.
Zde tedy jedno konkrétní doporučení: konzumujte každý den živou potravu ve formě syrové zeleniny nebo ovoce, buď samotnou nebo v kombinaci s potravou upravenou, protože tyto syrové složky upravené pokrmy pomohou lépe rozložit a strávit.
Syrová strava vs. vařená
Protože živočišnou surovinu musíme téměř vždy upravit, aby byla vůbec poživatelná a jedlá, jeví se pro člověka jako méně příznivá a prospěšná. Existují však specifické populační skupiny, které nekonzumují prakticky žádnou rostlinou stravu, zato velké množství velmi tučných živočišných produktů, a přesto se těší výtečnému zdraví
Skupiny Eskymáků a lidí žijících za polárním kruhem jedí potraviny převážně v syrovém stavu a prakticky nikdy ne čerstvé. Syrové čerstvé maso je velmi obtížně stravitelné a využitelné. Eskymáci toto vědí a nechávají si ho mírně "nahnít" a rozložit a teprve poté ho konzumují. Takto předpřipravené maso obsahuje enzym katepsin, který pomáhá trávení bílkovin a zamezuje tak odčerpávání jejich vlastní životní enzymové energie.
Toto je jeden z důkazů, že potravinové enzymy jsou velmi důležitou složkou naší stravy a je smutnou pravdou, že akademická obec výživářů se touto otázkou zabývá stále pouze okrajově.
V naší běžné západní kuchyni se podobných fint na lepší stravitelnost masa využívá také. Kupř. v ananasu nebo v papaji je ve velkém množství obsažený proteolytický enzym bromelain, který pomáhá s trávením bílkovin.
Existují tekuté preparáty na způsob dresingu s vysokým obsahem tohoto enzymu, kterými se maso před konzumaci potře a nechá chvilku působit. Bílkovina se tím natráví a je pak lépe stravitelná. Tohoto poznatku lze využít i zcela přirozeně tak, že po těžkém jídle s vysokým obsahem bílkovin sníme hrst čerstvého ananasu, který nám v žaludku pomůže kolagenová vlákna lépe roztrhat.
Výživová pyramida
Rostlinná strava je tedy pro člověka zdravější a přirozenější a proto by měla tvořit velký podíl v našem jídelníčku. Lidé odpradávna konzumovali různé druhy rostlin nebo jejich plodů. Poté začali tyto rostliny sami pěstovat.
Nejzastoupenějším je obilí, které tvoří vůbec největší procento našeho příjmu. Obiloviny doplněné o brambory či jiné hlízy případně některé druhy luštěnin tvoří spodek tzv. "výživové pyramidy", a je tedy naprostý základ naší stravy. Je tomu tak proto, že tyto zdroje obsahují značné množství sacharidů, škrobů, které zajišťují energii našemu organismu. Tvoří největší složku naší potravy.
Zelenina a ovoce jsou hlavním zdrojem vody a
velkého množství vitamínů a vlákniny a tvoří druhé patro pomyslné pyramidy. Mléko,
maso a vejce jsou především zdrojem proteinů a tuků, tvoří patro třetí. Ořechy
a semena jako zdroj olejů jsou hlavním zdrojem tuku a tvoří patro čtvrté, poslední.
Potravinová pyramida je názorná pomůcka jak poznat, kolik jakých druhů potravin asi potřebujeme v poměru k ostatním tak, aby byla zachována výživová rovnováha a celistvost. Existuje mnoho druhů (modelů) pyramid a každá předkládá svůj vlastní výkladový koncept odvislí o funkce, pro níž byla navhrnuta. Výživová pyramida pro kupř. redukční stravu bude jiná než pro sportovní, protože poměr jednotlivých složek se v obou zmíněných značně liší.
Více info & reference
- Howell E., Enzymová výživa, Pragma, 2007
